Pár foteček :-)

S holkama na Superstáááááár...a že to bylo. Sobota horor,neděle koncert!:-)Díky holky, tohle byly naprosto super prožité dny:-)

S Metinem na prezentaci Turecka:-) U know....thanks of everything what are u doing for me...Ican ´t explain it!!!And that ´s enough...

Náš milovaný Semíček:-D představuje prezentaci....a nejen ji. Většinou má taky tendenci ukazovat spoustu dalších věcí, které ostatní ani nezajímají. A taky hledá českou přítelkyni, možnost jako pozdější manželka...takže holky, pozor:

Pokud jste mladé,svobodné, trošku menší a hubenější (ale není nutná podmínka :-)Můžete se mi hlásit na blogu! Ráda bych mu pomohla...to víte, kamarádská výpomoc musí být:-)

S mojí miláčkovou Nikolkou:-) na prezentaci (ano, Turecka)....Tohle BUDE forever!

Moj príbeh nekončí...

i když je pár věcí, který bych nejradši vzala, zmačkala,vyhodila oknem pryč....Třeba jedno končící vízum...proč, proč, proč??? To mě teď štve, trápí, mrzí....ze všeho nejvíce. A prakticky všechny věci kolem. Jsem v tom až po uši.

Bohužel, pro mou rodinu, s tím nepravým. Ale já svoje pocity prostě potlačit nedokážu...chápeš to, mami??? Nevím, jestli to bude trvat týden (to snad né), měsíc (to taky snad né), rok (uvidíme) nebo to bude na celý život (žijeme v realitě, tak to asi taky né)..ale ten život je můj. Sama si to musím odzkoušet, sama musím zjistit, jak a kde dělám kopance a kde naopak "perlím. " Nejsem dokonalá...a nejsem ani anděl (i když minulou neděli bylo krásný si na něj zahrát), ale pořád, navěky, TOHLE JE MŮJ ŽIVOT!!!! Já vím, že jsi moje nejzlatější máma, jsi člověk, který se o mě bojí, stará.... Ale proč se tak bojím do háje tvý reakce????

Je mi krásně, jsem šťastná...a nechci to měnit!!!! btw. Děkuju těm, který se se mnou smějí, křičí, schovávají mě, utěšují, líbají, drží za ruku, vysvětlují a hlavně CHÁPOU!!!

Salem, Merhaba???

Zásadní změny? Nejsou... Životní proměny? Stále nepřicházejí...a kamarádi? Jsou a doufám pořád budou...i když :-) k tomu bych dodala, že jich několik přibylo.

Celá Turecká banda a taky Terezka. S nima, Nikolkou, Janičkou a občas i Alenkou trávím nezapomenutelné chvíle svého života. Samozřejmě, celý můj život je nezapomenutelný, ale některé chvíle se prostě musí vyzdvihnout :-)

A právě Vám, lidičky, patří můj dík.

Lidem, kteří se mnou mají neuvěřitelnou trpělivost a vysvětlují a vysvětlují, poslouchají a poučují ( v dobrém) a pak zase poslouchají :-) Netuším, komu to budu vyprávět, až mi odjede...to zřejmě začnu trpět samomluvou :-) tak si to sakra rozmysli Metine..ten půl rok navíc tě nezabije...a já budu trávit o jeden semestr hezčí život :-)A to za to přeci stojí...tatlim :-)

IYI GECELER....aneb Turecko, Turci a turečtina forever....

Musela jsem to nechat uležet....

abych mohla o5 něco napsat. Snad nebyla ani inspirace, ani nálada něco vypisovat...

Je podzim a na mě padá mírně depresivní nálada. Sedím vp okjíčku, nejraději si pouštím ubrečené cancáky a přemýšlím o živcotě brouka :-) moment...občas taky něco dělám do školy :-D

Co mě od nového semestru stihlo? To by snad ani říct nešlo....bylo toho tolik, že si snad ani na vše vzpomenout nemůžu, ale jen ve zkratce.

Příjezd Erasmáků na začátku školního roku byl mírně(těžce) řečeno hektický...nestíhala jsem naprosto nic, co bych měla a ještě k tomu i nějaké akce navíc??? No, tak to vážně nééééé...když jsem je zvládla všechny ubytovat, zařídit s nima MHD, školní program, atd. atd. přišli problémy, ale spíše u Nikči: "nemám to a chybí mi to, kde seženu to a kde tamto?" No, jsou to drobnosti, které když se nahromadí, je z toho o5 zařizování a vyřizování na týden :-(

Co já a moji Erasmáčci? Co na ně říct...z Portugalce se vyklubal pěkný nevděčník, který si mě ani nevšimne, s Maďara debil, kterého se všichni bojí, z Turka Volkana moje "měsíční" zaláskování, které skončilo slovy: Nechci citový vztah, ale kamarádi být můžem (tak na to ti kámo teda kašlu) a z Metina? Zlatíčko, na které nedám dopustit...vím, že ten člověk tu pro mě bude. Díky Bohu, aspoň jeden :-*

Asi bych teď měla napsat něco o kamarádkách...s Nikčou je všechno fajn a nečekám ani, že by se něco měnilo, máme spolu trvalý nekonfliktní vztah (na dobu nemluvení zapomínám). Ale s Adel? Nevím, kde se stala chyba...:-( každopádně vím, že si to tenhle človíček někdy přečte. Možná mi nevěří, možná ztratila chuť se se mnou bavit, možná si myslí, že já už nechci...ale tak to prostě není! To, že jsem na ni v poslední době vážně neměla čas (a uznávám, že jsem s ní několikrát neprohodila ani slovíčko) byla moje chyba, ale snad se během několika měsíců nestalo to, že si nebudem mít co říct...:-(((((( To bych nechtěla..

Proto jí právě teď jdu napsat, co společného podniknem..a jestli mě odmítne, asi ji nasměřuji na odkaz: luca-sociolozka.blogspot.com

Snad pochopí, že je pro mě pořád ta kámoška, která byla....

Is packing...again

Ale tenktokrát do Hradce.A to už na nový semestr. Teda, po pravdě, nevím, jestli se mi nějak moc chce. Celé prázdniny jsem se těšila jak malá a teď? Nic moc, no :-(

Ale tak teď to bude jen takové lehárko, pojedem s Buddy na Team building, trochu se dát zase dokupy. Tyhle lidi už vážně postrádám! No a ten další týden, v pátek, už to bude naostro :-) Pojedu si pro "svého" maďara, uvidím konečně Adélku a snad to bude fajn. A taky doufám, že můj rozvrh nebude tak šílený, jak se zdá, ale že nám ho třeba ještě trošku upraví :-)

Is packing...

Tak balím, všechno a všechny kam se podívám!!! A taky se u toho snažím trochu uklízet ten bordel, který jsem (světe div se!!!!) udělala během 4 dní, z toho dva dny plně strávené v práci...ach jo, proč já jen musím být takový bordelář???? A do toho mě ještě chytla neskutečně nepříjemná migréna, přikteré se mi žaludek obrací naruby (to asi, aby se mi líp balilo a uklízelo, že???).

Takže to vypadá tak: lednice se mi rozmrazuje, v kuchyni zakopávám o polonabalenou tašku s jídlem, v obýváku o nevyžehlené prádlo a v pokojíčku o oblečení, ze kterého si bohužel neumím vybrat..co si mám teda vzít??? No, takže kdyby mi někdo připomněl, že bych už mohla začít něco dělat nesedět kurnik u toho NB, protoe zítra ráno odjíždím, bylo by to fajn...pro tuto chvíli se s váma loučím!!! Asi se vrhnu aspoň na tu lednici :-)

Was in Italy, going to Croatia :-)

Přesně tak se teď mám...naprosto luxusně...V neděli jsem se vrátila z naprosto úchvatné Itálie. Mimochodem mě to ovlivnilo natolik, že příští rok frčím pod záštitou naší paní delgátky ze San Francesa jako delegátka (prozatím nevím, kam...ale prý se za mě přimluví jako delegátku někde poblíž ní). Jupí jej, což je první pozitivní zpráva...druhá je, že jsem přišla na to, že není až tak velký rozdíl mezi Itálií a Španělskem , a že začínám uvažovat o Erasmu i jako oItálii, Alssandria je podle fotek a popisu naprosto úchvatné město, které j poblíž Města módy(kdo hádá Miláno, má pravdu) a poblíž Janova!!!! , že by moje vysněné města? A taky, dámy a pánové...kousíček od moře..a vlastně ještě taková trochu nepodstatná informace: měla bych to svůj obor...:-)takže bych možná mohla žádat o uznání některých svých předmětů. No, takže mě při podávání přihlášky čeká cekem těžké rozhodování...buď a nebo...ale tak pořád mám ještě pár měsíců čas. I když, pravda je, že na té výšce ten čas letí nějak moc rychle, nezdá se vám????

A když jsem psala, že v neděli jsem se vrátila z Itálie...tak tento pátek, pozor!!! jedu do Chorvatska...já vím, že si každý řekne, Bože!! pitomé Chorvatsko, ale pro mě to je první dovolená bez rodičů...a v tom je trochu rozdíl. Tak uvidíme, jak tam bude..snad mě to nezklame.

Jinak už se zkracuje doba, kdy se Adélka vrátí z UK!!! Bože, bych nikdy neřekla, že se mi po té holce jedné bude takhle stýskat a budu se na ni táááááááááááákhle moc těšit.

Co napsat více??? Zrovna si jdu pro penízky..no, to mě zase bude čekat bomba :-D doufám, že se pod tou čátkou nesložím, a že ty prachy vůbec unesu :-)Jinak jse vše v normálu...prostě pohoda jazz...Tak tolik můj pozitivní příspěvek!

Co říct...

dlouho jsem do blogu nepsala...a je fakt, že se toho od té doby taky moc nestalo. Pořád se nevyznám ve svých pocitech, pořád tápu a hledám. ..a v poslední době usilovně. Hledám, co se stalo v mém životě tak zvláštního, že i když by si jiní mohli myslet, že je můj život urovnaný do lajniček, já sama v něm mám neskutečný chaos!

Myslela jsem si, že přes prázdniny zvládnu tolik věcí...a přitom pořád stojím na stejném místě a spíše se stále posouvám směrem zpět. V čem? Ve všem...co si dokážete představit u 20leté holky.

Když jsem byla na kolejích, byla jsem samostatná, poměrně sebevědomá jednotka, která zvládla (sece po delším čase) za sebe rozhodovat. Teď???? jsem o5 na začátku...zase tady stojí ta ustrašená středoškolačka, která neví, co chce, neví koho chce, lidé kolem jí dávají najevo to, jak jí opovrhují a zametají s ní...a já??? Nedokážu se ani ubránit!!!! Bože, co se to se mnou děje???

Ke všemu postrádám svoje dvě diušičky, bez kterých je mi ouzko! Holky moje, ať už je školní rok :-(

Na závěr bych snad měla dodat jedno pozitivum a to je to, že v pátek jedu na dovču , kterou si nehodlám ničím skazit!!! A ve středu před dovčou si ty obhlídlé šatičky koupím!!!! Musím tam být přece kočka :-)

Totálně unavená...

Tak mi sakra řekněte, jak je možný, že se můj psychický stavzlepšil ale fyzický je na nule??? Už se neutápím v depresích a ani si potají nebrečím do polštáře, když se mi náhodou Mark neozve. Jasně, bolí to..ale přebolí to stejně jako všechno ostatní. Ale co hůř, mám pocit, že jsem v poslední době přišla o veškerou energii..nemám chuť nic dělat a dokonce ani jíst!!! A to už je u mě co říct. Já, takový věčně energický a při chuti člověk je najednou úplně jiný. Pořád bych válela tu svou obří prdel v posteli..a vůbec by mi nevadilo, kdybych z tama už nikdy nevylezla.

Ale zase na druhoi stranu, zistila jsem, že svým válením v posteli stíhám dočítat knížky, které jsem už hodně dlouho chtěla přečíst. Můžu se tedyp opleskávat po rameni, prt. mé denní skóre je: 1 knížka= jeden den. Zrovna dnes dočtu Pýchu a předsudek a zítra začnu Jane Eyer. Je fakt, že tyhle knížky jdou číst jen tak...ale já tyhle začínající emancipované ženy (feministky) prostě můžu!

Trochu z jiného soudku...ale rozhovor na téma, jeslti je dobré být emancipovanou ženou mě poučil, že ne každá z nás touží být ta hrdá žena, která stojí rovnocenně jako muži. Po pravdě mě to celkem dostalo. Já, která jsem zvyklá si všechno sama udělat, opravit, jsem se načila, že kluky můžu používat vážně jen v těch nejnutnějších případech a kdybych je nepotřebovala na ty "příjemný věci" prt. holky mě vážně ještě neberou...tak bych je snad ani vidět nechtěla. Už i s tím NB mi mnohdy poradí líp holka... i když kluci, ne všichni jste taková jelita, jak se zdá..

No, ale to byla trochu odbočka...chystám se do postele..po těžce odpracovaném dni si to zasloužím.

Tak až mě napadne znovu něco, co tu napsat, hned s tím přijdu :-)

P.S. Titanic je sice blbost, ale stejně péokaždé, když bude v Tv na něj kouknu :-D

Tak nějak...smutná

nálada se mě drží už pěkně dlouho. V prvé řadě opustit rozloučit se se všema kamarádama, který už třeba nikdy v životě neuvidím nebo až za hodně dlouho, zbalit si své saky paky a odjet...z Hradce na dva měsíce??? Pro mě nepředstavitelné. Absolutně netuším, jak to zvládnu... možná si říkáte,,m co jsem to za debila, ale já se normálně do té školy těším!!! A jak...až s Adel a Nikčou uspořádáme nějakou pařbičku, prt tyhle holky mi chybí tááááááááákhle strašně moc a konečně pokecáme normálně...budeme drbat, probírat holčičí věci, cpát se pizzou nebo chipsama a popíjet nějaké vínko (holky, víte, že jste mě naučily pít???). Tý jo, já jsem asi vážýně blázen, ale já se těším dokonce i na to učení! a to už je co říct..

Doma, je sice doma, kdybych si tu trochu nepřipadala jako v klícce. Mám pocit, že jsem tu hrozně svázaná, nedokážu být svá a ke všemu..už teď vím, že tohle bude jedna velká nudááááááá....snad se podaří alespoň ty výlety, který plánuju!

Ale holky, musím vám říct, že už aby bylo září!!!!!!!!!

Je to život...

a já si říkám, proč je ke mně tak nespravedlivý???

Nikdo neůže pochopit, jak se teď cítím, pokud to on sám nezažil. Někdo mi říká, že to zbytečně moc prožívám, jenže já jsem cíťa...ale jsem jaká jsem a prostě jiná nebudu! Já jsem ta strong girl...ale jen na oko. No, teď u vlastně ani na oko. Prostě se nedokážu přetvařovat a tvářit se šťastně, když uvnitř mi srdce krvácí žalem. Vím, že za čas to bude vechno ok a zase zapomenu, ale v tuto chvíli nechci ani zapomenout a nechci ani, aby mi odjel!!!! proč jsem ho nemohla poznat dříve, proč, proč, proč???? Já si pořád říkám, kde je chyba?

Když se do někoho zamiluju a on do mě, tak proč to musí být angličn a dělit nás 1000 x kilometrů??? Já vím, že láska i hory přenáší, ale u mě by to zřejmě nešlo. Se svojí povahou mám problémy nežárlit na lidi, který jsou kolem něj...a nezvládala bych to...a on zřejmě taky ne. Takže vím, že se máme rádi, oba dva jsme smutní...ale nic s tím neuděláme.

Ještě štěstí, že mám holky..každá mě tu drží ( svým způsobem) nad vodou...jedna mě utěšuje, druhá potahuje dopředu. Pak tu mám ještě ty, co jen poslouchají a ty, který ví, jak se cítím!!! Všem vám moc děkuji, nevím, jak bych to teď zvládala...zvládla bych to, to jo!!!! Ale jsem ráda, že na to nejsem sama, a že vás mám! Nevím, jestli vám všem to budu moci někdy oplatit, ale doufám, že jo (snad v nějaké pozitivnější situaci).

Příští týden jedu naposledy do Hradce...a už teď se na to musím psychicky připravovat. je to celkem krutý prožít s někým rok, půl roku nebo jen pár měsíců...být psolu skoro denně a pak mu říct Good bye....s někým se samozřejmě za pár týdnů uvidím znovu...s někým třeba až za několik měsíců a s někým už vůbec!!!! Jsem ráda, že moje Nikulína a Adeluška tu budou (zlata moje největší, holky říkám to teď často, ale jsem toho plná a prostě chci, aby jste to věděly: Děkuju Vám!!!! Jste pro mě nevyjmutelný článek z mého života, nikdy, nikdy Vás dvě nechci ztratit! Děkuju, že jem vás mohla poznat a věřte, že kdykoliv budete mít nějaký problém, budu tu u Vás a budu se snažit pomoct, i kdybych měla třeba jen sedět a držet Vás za ruku)...a vlastně i Wendy ( i když jen půl roku) i Alenka i i i....

Jsem teď plná všeho...mám hrozně smíšený pocity..chvilkama se cítím šťastná a chvilkama mi srdce buší, jako by mělo vybuchnout smutkem...

Snad se mi to brzy ustálí v nějakých rovinách!!!!

Love u forever!!!!

Tak to máme....

za pár dnů mi skončí první rok na vysoké škole...a to je teda mazeeeeeeec! Popravdě, tolik, kolik jsem toho zažila za jeden rok, jsem do té doby nezažila. Změnilo se tolik věcí a o spoustě z nich si myslím, že jsou celkem podstatné...ne, nechci rekapitulovat celý můj život, jen si připomenout pár chvil z mého posledního roku.

Prakticky to všechno začalo přijetím :-)díky za to:-)Po nástupu na výšku jsem si připadala jako Alenka v říši divů (nemít v tu dobu Adel, nevím , co bych dělala). Připadalo mi, že Hradec je jedno velké bludiště a já se tam na 100% sama ztratím. Takže jsem cca. měsíc a něco byla jako jeden velký ocásek. Pak jsem poznala Nikču a Marťu, byla to náhoda a já jsem za tu náhodu neskutečně ráda:-) Zrovna v té době jsme s Adeli řešily menší krizi, ale ta byla (po našem společném úsudku) zřejmě potřeba. Blížil se zápočťák, moje první písemky a já si začala rozšiřovat obzory. Poznala jsem nyní už moje ESNko Buddy system, která mi pomohla najít spoustu dalších přátel ( nejen z čech). Konec roku jsem oslavila s Nikčou na kolejích a v klídku mohla přejít do nového roku. V klídku teda moc ne..popravděv té době jsem taky byla přímo "okouzlená" jedníém klukem od nás ze třídy a myslela jsem si, že i on...hmmmm, kde že :-D...

Leden plynul a já za sebou měla první semestr. Ani vám nedokážu popsat, jaké jsem třeba měla nervy u druhého pokusu z angličtiny..to bylo:-/ brrrrrrr....

No a druhý semestr začal. Poznávala jsem další a další lidi, ale ty podstatní už z mého života neodcházely. S Adel jsme se bavily, s Nikčou jsme se začínaly milovat:-Dchi,chi..a s díky ESN jsem poznala jednoho krásnýho Turka. JJ, Sadiho:-) a bylo to fajn, pár měsíců svobodnýho "užívání si"...ale pak přišla klapka..STOP! Konec..ten člověk mi dal hodně věcí! Hlavně zjištění, že všichni pánové jsou pořádný mrchy. A on obzvláště. S Adelí se to začalo čím dál tím více zlepšovat a já jsem prakticky až v půlce druhého semestru zjistila, jak moc ji mám ráda!!!!( předtím jsem ji měla ráda hodně, ale teď bych ji samou láskou snědla...). Prožila jsem nezapomenutelný Survival, který byl pro mě něčím tak úúžasným, že to ani posat nejde. Prochodila jsem si pár týdnů v ortéze s berličkama :-)a prakticky se hrnula ke konci semestru. I druhé zkouškové se blížilo..a já ho kupodvu zvládla. Ne tak dobře, ale jo...není důležité přeci vyhrát, ale zúčastnit se, ne???

Ani bych nevěřila, koliko chlapů mi vleze do života...ale je tu teda ještě jeden. Mark...nevím, co o něm psát. Je to prostě Mark! Já ho mám ráda! A je to asi tak, jak má být...a necháme to plynout dál. 

Co říct na závěr??? 

Všechny z vás, které jsem tu zmínila...Adel, lidičky s ESN, Nikča, Sadi, Mark...a i ty, které jsem nezmínila. Díky VÁM jsem prožila nezapomenutelné chvíle!!! O některé z vás jsem přišla, o některé přijdu....ale doufám, že někteří z vás budete se mnou pořád!!!! 

Ještě jednou díky...byl to můj nekrásnější a nejemotivnější rok v mém životě!!!!!

Děkuju...

Tohle je můj první a poslední příspěvek, který chci věnovat mé stařence!!!!

Babičko, děkuju za to, že jsi tu byla!!! Ža všechny ty prožité dny, za to, že jsi se o mě starala a pomáhala. Za to, že jsi mě naučila spoustu nových věcí i za to. Budu na tebe navěky vzpomínat!!! A NIKDY, nikdy na Tebe nezapomenu. Mám tě hrozně moc ráda..ty vzpomínky, které s tebou mám mi nikdo nevezme!!! 

Doufám, že tam, kde jsi teď ti bude líp, i když mi dole se tu trápíme. Já vím, že to by jsi nechtěla...ale je to přeci normální! Doufám, že jsi tam nahoře s dědou, kterého jsem nikdy pořádně nepoznala...a doufám, že je vám tam teď spolu krásně!!!

MÁM TĚ RÁDA STAŘENKO...a děkuji ti za vše!!!!

Never believe...

Já prostě nemůžu!!!! Proč, proč, proč????? Můžu se ptát pořád za sebou a stejně mi nikdo neodpoví. Proč některé věci přicházejí v tu nesprávnou chvíli??? Proč nejde vrátit čas o několik měsíců dozadu, proč, proč proč??? Kdybych to mohla udělat, snad bych se necítila tak blbě. 

Ano, přišla jsem na to, že ti chlapi jsou jeden jako druhej...dokonale jsem se smířila s tím, že ať je to čech, turek a nebo kdokoliv jinej, stejně chce jen to jedno. Fajn, proč ne??? Užít si je přeci fajn..pokud se člověk nezamiluje. 

Ne, mě se to netýká...jen si myslím, že kdybych čas vrátila o 2 měsíce dozadu, dívala bych se na vše jinýma očima.  Pochopila jsem spoustu věcí. 

Vím, že si lidé, na které myslím, tenhle příspěvek nikdy nepřečtou, proto:

Ty hajzle, kteréne, chlapská děvko!!!! Nechápu Sadi, jak to můžeš dělat!!§ Nechápu, že můžeš podvádět svoji přítelkyni, která je hodná, milá a očividně tě miluje a ty ji ne!!! Proč tohle děláš?? Protože je to tvoje jistota? Protože potřebuješ mít pojistku do budoucna??? Potřeboval by jsi dostat řádnou citovou nakládačku... aby jsi poznal, že tohle se prostě nedělá!!! Nepopírám, že já chyby nedělám! Ale já jsem sama! A v tom je ten rozdíl!!! 

A ty pane xXx:-)proč jsi nepřišel o pár týdnů dřív, proč až teď? A proč je mi s tebou tak moc dobře???? Proč je to takovej zápřah na psychiku vědět, že odjedeš a bude konec... tobě nemůžu nic vyčítat..a přesto to dělám! Ale díky za to, že jsi se vůbec objevil! :-) xx

Z balkónu...

tak zdravím z balkónu kde v poslední době trávím velkou část svého dne. Pokud teda zrovna nelítám po zkouškách.. Je to tu prostě krásný, můžu se tu učit, slunit se,koukat co se děje pod náma, pít (alkohol) a "okukovat" krááááááááááááásn ý chlapy ( samozřejmě jen cizince) :-) Zrovna teď tu sedím (jen mezi náma, je 12.30 pm) ale je nám tu prostě krásně a já si to naprosto užívám :-)

Tak tot vše o mém nadšení :-)

Poprvé...

můj polsední příspěvek byl jako poslední ze starého bytu...a teď je na čase, abych uvítala můj nový byt....tak na ten měsíc...snad nám tady bude co nejkrásněji :-)

Těším se na svoje spolubydla z pokojíčku, protože pro mě tvoří ideální spojení kamarádek :-)....

Naposled....

Tak tohle je můj poslední příspěvek z bytu D9. Jíma mě trochu nostalgie.....připadne mi jako dnes, když jsem s Adélkou plánovala, jak si to tu vyzdobíme, jak si to budeme užívat, jak...jsi mě čekala na nádraží, ubytování. Vypadá to, že příští rok to už s náma nebude vypadat...tak doufám, že NÁS dvě jen tak něco nerozhodí!!!! My přece nejsme kamarádky jen na posílání zápisků, ne?????

Díky za to, že jsi byla má spolubydlící. Občas jsi mě sice štvala, ale to lepší převažuje.

Mám tě ráda!!!!! A teď vím, že si to přečteš...nebo aspoň tuším. 

Proč????

Proč vždycky přijde, když je to nejméně vhod???? Já se začnu smiřovat s tím, že je konec...a on si jen tak přijde a já???? Skáču radostí!!!! Jak já ho za to nenávidím :-( Ale co s tím mám doprdele dělat? On je prostě jeden, škoda, že ne dva :-(

.....

pár teček...víc nic :-( Prostě jsem byla jen jedna tečka v jeho životě. Ale co, život jde dál a já s ním :-)A to je fajn....

Já už nechci, nechci tenhle ten svět...

chci zpátky, zpátky vrátit se hned :-(...mírná depression Ale co můžu? NIC, vůbec nic a to je to nejhorší...proč mám pořád čekat??? 

And...

tx Adel, of all :-) I don ´t know I can say u how I like u...tx so much :-) (vím, že nasnášíš angličtinu :-)Ale pro tvůj cvik, se ti to bude hodit :-)

Can ´t to be without....

Ach jo...

Tak jsem se dnes o5 probudila s neskutečně blbou náladou....Mám to u sebe v poslední době jako na houpačce. A vše je jen a jen kvůli němu..Bože, ale co já s tím můžu dělat???? Pořád jsem tak druhá, nemůžu si vyskakovat a říkat, co chci a co ne. Musím čekat.

Ale nechci být bez něj...nechci!!!! Proč to je všechno tak složitý, proč si musím pořád hledat ty nejsložitější cesty???Nebylo by lepší prostě všechno skončit??? Po pravdě???? Nevím....nevím nic a to je to nejhorší. 

Zjistila jsem, že mě má totálně v hrsti...napíše a já???? I kdybych a něj byla aštvaná sebevíc, přijdu. A to je v prdeli jako kráva :-(

Mám- li hledat pozitiva v tomhle týdnu, nenašla bych je...:-( bohužel. Noha v ortéze, k tomu velmi nepohodlné berle. Kluk o kterého stojím a vím, že ho chci, ale nevím, jak je na tom on....

Snad jen to, že stále a stále se přesvědčuju, že mám kolem sebe ty nejlepší lidičky na světě. Ať už je to Nika s Adel, který mi pomáhají nebo moje holky z Buddy, díky kterým jsem happy a rozumějí mi. Vám všem patří mé velké dík. 

A jak já říkám, je jednoduchý říct: Miluji tě, ale mnohem složitější je říct: Mám tě rád....Já s určitostí můžu říct: Mám Vás moc ráda a díky za to, že jste!!!!!

Divný,co???

Prostě nevím, co říct.....jsem sama a přitom ne, jsem šťastná a přitom ne. I want more ....Why I can  ´t????? UI want him so much.....Dneska bych chtěla být s ním, prostě jen tak...ležet, povídat si, hladit se, mazlit se...a prostě si užívat:-)Proč musí být tam kde je???, Proč nemůže být se mnou???? I miss him so much!!!!! I want him for this night, for every night, when he will be there..on the dormitory. want I so much????OMG :-( Já nejsem zamilavná, prost mi jen chybí...prostě chci konečně více, než jen kamarádské úsměvy...a jsem normální, ne? To přeci chce každá normální holka.....ach bože, ať už je čvrtek, ať už přjede.....Want him!!!!!!

Jak stavěli sněhuláka...

Včera jsem si řekla, že bych se mohla vrátit do dětských let...a postavit si sněhuláka. Bráchu jsem vylákala ven, snj se dobře lepil...a tak se nám skvěle stavělo...večír jsme si ho jen dozdobili potřebnými atributami ( mrkvový nos, oči z vršků od petek a klobouk s plastové krabičky). Jak jsme se vyřídili??? Můžete se kouknout..A že se nám povedl :-)

to myslím uznáte všichni...

Dneska jsme is taky vyšli ven a bylo tak fajn, že jsem prostě fotit musela. vpadá to u nás jako ve sněhovém království!!!! Prostě když jsem doma, vždycky je mi fajn :-) a žádný trable mě dostihnout nemůžou :-) Je to prostě žůžo :-)

Už mě to nebaví....

dělat ze sebe pořád šťastnou, když ve skrytu duše brečím..Už mě nebaví, být odsunovaná na vedlejší kolej, už mě nebaví být sama a už mě nebaví pořád ztrácet a hledat nové přátelé!!!! Prostě už ne!!!! Tak proč se to pořád děje????

Svět je fajn.....

Přemýšlím, co pstá...když můj titulek mluví za vše. Nejsem v tuto chvíli šťasně zamilovaná, nelítám na růžovém obláčku, z toh se mi podařilo už před pár týdny spadnout. Ale díky Bohu, ten pád nebyl tak krutý, jak jsem si myslela.
Proč je ale svět tak strašně fajn? Víte, v mnohých situacích si prostě uvěomíte, že je jedno jestli je vám 5, 20 nebo 50, ale pořád na tomto světě nejste sami. A to platí i pro ty, kteří si myslí, že jsou!!!!!!
Nemyslete si, že já stavy typu: Bože, jsem tak strašně sama nebo Ach jo, nikdo mě nemá rád, nemívám...ANO MÍVÁM, ale pak přijde vždycky to krásné prozření, že nejsem sama!!!
Vlastně jsem zjistila, že někteří lidé nemusejí nic říkat a přesto mi neskutečně pomáhají, už jen tím, že tady jsou, usmějí se....a tohle se mi líbí...

Za týden na TEAM BUILDING

Téda...za týden touhle fobou budu už na Teamu, úplně se na to těším, protože to bude moje první velká akcička s Buddíkam,a tak jsem na to zvědavá. Andrejka( naše prezidentka) mi už určila moji první fci..buu pořadatelka parties v LS :-) No jsem sama na sebe zvědavá :-)Ale snad se mi to bude dařit.

Ale další věcička je to, že už pondělí jedu do Hradceeeeeeeee za Niki :-)a samozřejmě i za panem Jouklem...ach jo, mně se nechce..je to poslední předmět, který nemám a popravdě? Mám z něj docela srach. Když si vezmu, že jsem teprve u Aristotela..tj. str. 14...a mám jich ještě 8 určo :-( No ale snad to zvládnu tu svojí "pusenou" nějak okecat a budou spokojené obě strany...a pak už si budu jenom užííííííííííííívat. :-)

Jestli s mi chce do Hradce???? Na jednu stranu se šíííííííííííleně těším a na tu druhou??? Se mi nechce :-( protože tady doma je to fajn :-) I když mě to malé škvrně zlobí.

Konečně, zase po necelých 3 týdnech dojede domů táta. To be zase radosti. Martínek je u celý natěšený :-)a já mu to věřím :-)

Jo a víte co?????Já mám anglinu, jupi jupi jou :-)Já ot prosě zvládla...a to jsem měla takový strach..ale sama jsem tomu dlouho nevěřila. Ruce se mi klepaly ještě pů hodky potom :-)Ale ulevilo sem i teda řádně :-) To je dneska smajlíků..ještě štěstí, že existují. Nevím, čím ty svoje věty ukončovala.

A víte na co se těším????? Můj nej nej nej kámoš z gymplu přijede za mnou na víkend do Hradce...jupííííííííííííííííí, to si to užijem. Sice až v únoru...ale ono to je vlastně za chvilku. Při té obrovksé rychlosti. Já mám totiž pocit, že rok je vlastně jen pár měsíců...a za chvilku to je pryč....

Po dlouhé době...a slibuji(řekněme tomu novoroční předsevzetí), že častěji :-)

Tááááááááák, po dlouhé době sem čmrknu zase pár řádek. Momentálně jsem neskutečně happy ( i když místy nervózní). Víte, že sem před týdnem psala veeeeeeeeeelmi důležitý test z angliny a ještě neznám výsledky??? Traps, co :-)))), njn, ale náš milovaný BIMilda si celkem dává na čas. Nejspíš mu to dělá dobře nás takhle trápit. Takž to je momentálně můj největší problém..mám tu anglinu nebo ne? No nevím....
Co více napsat? Je mi 20, tý jo...chtělo by to nějaké shrnutí mého života, ale vůbec mě nenapadá jaké. Tak snad jen..I když mých 20 let nebylo vždy jen úžasných, jsem mooooooooooc ráda, že jsem je mohla prožít. Protože tolik zážitků kolik mám ( ono s mojí hyperaktivitou se ani není čemu divit) nemá jen tak někdo..Nebo snad jo??? :-)))Každopádně, jsou to jen moje zážitky a ty mi už nikdy nikdo nevezme.
V poslední době mám taky takový děsně krásný pocit, že i když jsem ztratila vlastně x kamarádek z bývalé třídy ( a páteční ples mě o tom utvrdil), mám spoustu nových. A nejen kamarádek, ale i kamarádů a super spolužáků..i když i tam se najde debil, u kterého si musím ťukat na čelo. A neskutečně mě potěšila Adel, nevím proč, snad jen tou přítomností, snad tím, že spolu nejsme takovou dobu, ale já se na ni vážně těšííííííííííííím...tý jo :-))) Krásnej pocit. A vlastně na spoustu spolubydlících. Až na jednu( o které jsem si dříve myslela, že je to super holka...vracím z5, ne NENÍ)...ale to je kapitola sama pro sebe.
A taky..momentálně jsem zamilovaná...nevím, jestli až po ušiska...a vlastně ani nevím, jak se to pozná, ale je to fajn...a o tom to je :-). Takže pro tuto chvíli končím hlasování :-)))a snad příště ....