Ach jo...

Tak jsem se dnes o5 probudila s neskutečně blbou náladou....Mám to u sebe v poslední době jako na houpačce. A vše je jen a jen kvůli němu..Bože, ale co já s tím můžu dělat???? Pořád jsem tak druhá, nemůžu si vyskakovat a říkat, co chci a co ne. Musím čekat.

Ale nechci být bez něj...nechci!!!! Proč to je všechno tak složitý, proč si musím pořád hledat ty nejsložitější cesty???Nebylo by lepší prostě všechno skončit??? Po pravdě???? Nevím....nevím nic a to je to nejhorší. 

Zjistila jsem, že mě má totálně v hrsti...napíše a já???? I kdybych a něj byla aštvaná sebevíc, přijdu. A to je v prdeli jako kráva :-(

Mám- li hledat pozitiva v tomhle týdnu, nenašla bych je...:-( bohužel. Noha v ortéze, k tomu velmi nepohodlné berle. Kluk o kterého stojím a vím, že ho chci, ale nevím, jak je na tom on....

Snad jen to, že stále a stále se přesvědčuju, že mám kolem sebe ty nejlepší lidičky na světě. Ať už je to Nika s Adel, který mi pomáhají nebo moje holky z Buddy, díky kterým jsem happy a rozumějí mi. Vám všem patří mé velké dík. 

A jak já říkám, je jednoduchý říct: Miluji tě, ale mnohem složitější je říct: Mám tě rád....Já s určitostí můžu říct: Mám Vás moc ráda a díky za to, že jste!!!!!