Nikdo neůže pochopit, jak se teď cítím, pokud to on sám nezažil. Někdo mi říká, že to zbytečně moc prožívám, jenže já jsem cíťa...ale jsem jaká jsem a prostě jiná nebudu! Já jsem ta strong girl...ale jen na oko. No, teď u vlastně ani na oko. Prostě se nedokážu přetvařovat a tvářit se šťastně, když uvnitř mi srdce krvácí žalem. Vím, že za čas to bude vechno ok a zase zapomenu, ale v tuto chvíli nechci ani zapomenout a nechci ani, aby mi odjel!!!! proč jsem ho nemohla poznat dříve, proč, proč, proč???? Já si pořád říkám, kde je chyba?
Když se do někoho zamiluju a on do mě, tak proč to musí být angličn a dělit nás 1000 x kilometrů??? Já vím, že láska i hory přenáší, ale u mě by to zřejmě nešlo. Se svojí povahou mám problémy nežárlit na lidi, který jsou kolem něj...a nezvládala bych to...a on zřejmě taky ne. Takže vím, že se máme rádi, oba dva jsme smutní...ale nic s tím neuděláme.
Ještě štěstí, že mám holky..každá mě tu drží ( svým způsobem) nad vodou...jedna mě utěšuje, druhá potahuje dopředu. Pak tu mám ještě ty, co jen poslouchají a ty, který ví, jak se cítím!!! Všem vám moc děkuji, nevím, jak bych to teď zvládala...zvládla bych to, to jo!!!! Ale jsem ráda, že na to nejsem sama, a že vás mám! Nevím, jestli vám všem to budu moci někdy oplatit, ale doufám, že jo (snad v nějaké pozitivnější situaci).
Příští týden jedu naposledy do Hradce...a už teď se na to musím psychicky připravovat. je to celkem krutý prožít s někým rok, půl roku nebo jen pár měsíců...být psolu skoro denně a pak mu říct Good bye....s někým se samozřejmě za pár týdnů uvidím znovu...s někým třeba až za několik měsíců a s někým už vůbec!!!! Jsem ráda, že moje Nikulína a Adeluška tu budou (zlata moje největší, holky říkám to teď často, ale jsem toho plná a prostě chci, aby jste to věděly: Děkuju Vám!!!! Jste pro mě nevyjmutelný článek z mého života, nikdy, nikdy Vás dvě nechci ztratit! Děkuju, že jem vás mohla poznat a věřte, že kdykoliv budete mít nějaký problém, budu tu u Vás a budu se snažit pomoct, i kdybych měla třeba jen sedět a držet Vás za ruku)...a vlastně i Wendy ( i když jen půl roku) i Alenka i i i....
Jsem teď plná všeho...mám hrozně smíšený pocity..chvilkama se cítím šťastná a chvilkama mi srdce buší, jako by mělo vybuchnout smutkem...
Snad se mi to brzy ustálí v nějakých rovinách!!!!
Love u forever!!!!
3 komentáře:
Tohle rozsoudí čas. Jestli mezi váma dvěma je opravdová láska, tak vás přivede k sobě zpět. Jestli ne, tak se to postupně vytratí. Přeju hodně štěstí a ať vše vyjde, jak chcete.
sprááávně zlato!Jsem ráda, že víš, že nás máš a můžes se na nás kdykoli obrátiti!!!!!!!!!!!!!!
MTMR
to Méďa:Uvidíme všechno...ale přikláním se k tomu, že to skončí a časem to bude jen pěkná vzpomínka. Ale i za tu budu vděčná...
A Adélko, vím to a jsem za to neskutečně vděčná!!!!
Okomentovat