i když je pár věcí, který bych nejradši vzala, zmačkala,vyhodila oknem pryč....Třeba jedno končící vízum...proč, proč, proč??? To mě teď štve, trápí, mrzí....ze všeho nejvíce. A prakticky všechny věci kolem. Jsem v tom až po uši.
Bohužel, pro mou rodinu, s tím nepravým. Ale já svoje pocity prostě potlačit nedokážu...chápeš to, mami??? Nevím, jestli to bude trvat týden (to snad né), měsíc (to taky snad né), rok (uvidíme) nebo to bude na celý život (žijeme v realitě, tak to asi taky né)..ale ten život je můj. Sama si to musím odzkoušet, sama musím zjistit, jak a kde dělám kopance a kde naopak "perlím. " Nejsem dokonalá...a nejsem ani anděl (i když minulou neděli bylo krásný si na něj zahrát), ale pořád, navěky, TOHLE JE MŮJ ŽIVOT!!!! Já vím, že jsi moje nejzlatější máma, jsi člověk, který se o mě bojí, stará.... Ale proč se tak bojím do háje tvý reakce????
Je mi krásně, jsem šťastná...a nechci to měnit!!!! btw. Děkuju těm, který se se mnou smějí, křičí, schovávají mě, utěšují, líbají, drží za ruku, vysvětlují a hlavně CHÁPOU!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat