pondělí 31. května 2010

Jsem prostě lempl...




OK, ok, tohle prostě musím uznat...jsem prostě lempl a tuhle nálepku si musím nechat..radši se rochním v moři...:-D Na svůj blog jsem nenapsala dlouhé, dlouhatánské 4 měsíce. Proč??? Sama nevím. Jednou nebyla chuť, podruhé nálada, potřetí inspirace...a výmluva byla pořád nějaká. A i když jsem párkrát začala...tak jsem zase rychle skončila.Co se za ty4 4 měsíce stalo? Je toho hodně, ani nevím, kde opravdu začat..a vlastně si ani nejsem jistá, jestli je tu někdo, koho ty mé 4 měsíce
života vlastně zajímají. Co je opravdu podstatné, je to, že ti praví lidé zůstalki na správném místě. Nikdo se nikam nepohl a pořád má stejný status..Adel i Nikča (holky, je to v abecedním pořadí) jsou moje zlata. To, že musí přetrpět mé neustálé změny nálad, za to jsem jim opravdu vděčná. Občas jsem vážně k nesnesení..holky, Im sorry...Ale vy víte, že víte.To, že mám Kubu (ano, je to ten Kuba, na kterého jsem v prváku tolik nadávala) jako kamaráda..je fajn:-) Kuba, je prostě Kuba. Je s ním prča, občas mi opravdu
ukazuje, že ten mužský svět je vážně strašně složitý, a že mi holky vážně řešíme naprosto "banální" věci. Asi navěky mi zůstane v paměti to, že náš Kuba má rýmičku:-D a nebo to, že Metin leží schvácený v posteli...ano, tušíte správně
s rýmou a kašlem. Tihle kluci mě toho strašně moc naučili. A nepočítám jen tohle...
To, že jsem s ve vztahu s Metinem...ty brďo, skoro už půl roku, je zpráva skvělá. Je mi s ním strašně dobře. Jo, vztah na dálku je hodně těžký, hodně komplikovaný a hodně náročný..na naše nervy, peníze, čas, na to (ano, opět) unést moje nálady, je náročný, ale krásný. Je krásný tak, že za 3 měsíce bude v online přímém přenosu v Turecku...né, žádná reality show v TV nás nepotkala, na to jsme pořád ještě dost "konzervy", ale budeme spolu, náš vztah nebude dálkový. Budeme spolu chodit do školy, budeme mít rande v kavárnách, budeme moct chodit do kina..ano, tohle je SUPER! A ty plány jdou ještě dál...a
le to si nechám pro sebe ;-)
Měla jsem i možnost potkat a poznat Metinovu rodinu. Pokud byly nějaké obavy před tím, než jsem tu možnost dostala, byly opravdu zbytečné.
Rodina je naprosto úúžasná. Když jsem viděla, s jakou krásnou láskou a rodinou soudružností se k sobě chovají, záviděla jsem. Pokud si někdo říkáte, jak asi takový muslim žije, chodí ženy zahalený v šátku? Je to jak v křesťanství. Jsou muslimové, kteří sem modlí 5 krát denně, mešita je pro ně druhý domov a ženy jsou zahalené, protože to je uvnitř jejich silného přesvědčení. Ale NIKDO nemá právo je do toho nutit. I když i to se stává...připouštím, že ano. Metiova rodina je trochu jiná, řekla bych lehce ovlivněná křesťanstvím, které bylo v jejich rodině dlouhá léta dozadu..mají trochu jiné zvyky, jsou takoví muslimové, kteří slaví muslimské svátky, nejí vepřové, ale tím to taky končí. Jsou asi takoví muslimové, jako spousta křesťanů v Čechách.....

Co napsat více? Mamina už netragédí, už není silně proti tomuto vztahu a už není nešťastná. Díky Bohu poznala, že to prostě není nic špatného.
Za chvíli mi začnou prázdniny, juchůů...úspěšně se mi podařilo udělat největšího strašáka všech šesti semestrů na škole a to LOGIKU. A dokonce (pí. Jurčová, koukejte) jsem dostala dvojku.
Měla bych si teď hledat brigádu...kde??? No to opravdu nevím. Tak snad se ještě něco sežene....toť asi vše:-) doufám, že tentokrát nepotrvá 4 měsíce to, abych měla chuť znovu zveřejnit Střípky mého života..

Žádné komentáře: