píšu zase....mezi tím se udála spousta věcí, to, že mě některé šokovaly, z některých jsem byla nadšená, z některých jsem nešťastná, to je snad normální, ale, že jich bude taková spousta...to bych vážně neřekla.
Začala jsem být ve stavu: in relation ship...s tím nejúžasnějším člověkem pod sluncem. To, že já jsem jeho buddík a to, že už od začátku jsme spolu skvělí ka
marádi...byl snad jen dobrý zážitek našeho vztahu. To, že se spolu nemůžeme shodnout na začátku našeho vztahu už je jen detail :-)Po veselých a snad i šťastných Vánocích jsem si 26. odjela na krásný výlet za hranice mých snů..první soukromí s mým přítelem, první společné noci, první objímání ve spánku...bylo toho spousta a tento výlet mi zůstane navěky věků v paměti....toho prvního, co bylo....bylo nespočetně. A snad ani nemá cenu všechno vypisovat...ale první, bude teď naše společné rozloučení..a proto, že spolu chceme
být ještě dlouho a vzdálenost Česko- Turecko není zrovna nejkratší, bude těchto loučení ještě hodně. Snad jen...vize jménem ERASMUS mě drží nad vodou. ZS 2010 bych snad mohla strávit v Turecku jako studentka sociologie :-)A doufám, že to bude stát za to. Výlety s láskou i kamarády, kterých jsem letos poznala...doufám, že mě tato naděje nezklame. Snad nebude špatné probuzení do reality. Ale já věřím..věřím v náš vztah a v to, že pokud budem dost silní na to, aby jsme zvládli dálku, bude nám spolu dobře. Protože potom...potom nás můžou čekat 2 roky na magisterském...a to už je výhled, za který to čekání prostě stojí ;-)
Takže...loučení s datem 29. bude první, určitě ne poslední a doufejme, že taková loučení nebudou trvat dlouho :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat